Ukončené projekty

Problematika pracovních cest z Československa do zahraničí v letech 1945-1989

GA ČR 410/19-09594S, přidělené finance 3 029 tis. Kč, období 2019-2021

Projekt je zaměřený na problematiku pracovních cest občanů bývalého Československa do zahraničí; téma zpracovává z historické perspektivy, s interdisciplinárními přesahy. Přispěje tak k rozšíření horizontů poznání  charakteru společnosti v Československu v období po druhé světové válce.  Výstupy projektu prohloubí poznání problematiky pracovních cest, a to včetně jejího začlenění do dobových rámců politických, hospodářských, sociálních a kulturních dějin.

Armáda jako nástroj socializace: Reflexe fenoménu základní vojenské služby v českých zemích (1968-2004)

GA ČR 410/19-19311S, přidělené finance 3 480 tis. Kč, období 2019-2021

Projekt se zaměřuje na fenomén základní vojenské služby v českých zemích v letech 1968-2004. Výzkumná hypotéza vychází z předpokladu, že institut základní vojenské služby představuje jeden z významných nástrojů, jehož prostřednictvím vládnoucí moc disciplinuje a indoktrinuje své občany k obraně stávajícího řádu. Zkoumány proto budou především diskursivní proměny legitimizačních a narativních strategií, které byly v této souvislosti uplatňovány a jejich dopad na několik generací českých mužů, včetně sociokulturního významu vojenské služby v širší perspektivě. Po teoretické stránce projekt vychází z konceptu Lynnova kulturálního modelu vojenských dějin za využití kombinace metod tradiční militární historiografie, historické antropologie a etnologie.

Studentská generace roku 1989 v časosběrné perspektivě. Životopisná interviews po dvaceti letech

GA ČR 410/17-14167S, přidělené finance 3 960 tis. Kč, období 2017-2019

Projekt je pokračováním a rozšířením úspěšně realizovaného projektu Studenti v období pádu komunismu v Československu – životopisná interview (1999). Poprvé v historii podobných orálně historických časosběrných výzkumů můžeme vyjít z již dříve shromážděných rozhovorů. Prostřednictvím sledování změn ve výpovědích generace studentských vůdců listopadu 1989 bude možné zachytit nejen proměny subjektivního vnímání historických událostí, ale i případné širší posuny ve společenském diskursu vnímání minulosti. Výpovědi budou odrážet posuny a proměny společenských norem a paměťové politiky. Projekt přinese zásadní poznatky cílící na otázky proměn vzpomínání a paměťových procesů u konkrétní sledované skupiny. Konečné výstupy projektu jsou navrženy tak, aby se shodovaly s třicátým výročím „sametové revoluce“ roku 1989. Budou představovat významný příspěvek k chápání paměti tohoto klíčového data v novodobé historii České republiky a přinesou první rozsáhlou analýzu subjektivního vnímání post-socialistické éry.

Virtuální asistent pro zpřístupnění historických audiovizuálních dat

MK ČR, NAKI II DG16P02R019, přidělené finance 2 882 tis. Kč, období 2016-2019

Projekt, který je řešen ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou UK (LINDAT/CLARIN) a Národním filmovým archivem, je primárně zaměřen na vytváření metod (a souvisejících nástrojů, včetně software) pro dokumentaci a prezentaci paměťové kultury národa, jak byla, je a bude zachycována na zvukových a audiovizuálních médiích. Projekt spadá především do oblasti orální historie, vytvořené nástroje však budou umožňovat zpracování archivů audio- a videonahrávek pro následné zpřístupnění a využití jak ve vědeckém výzkumu, tak i ve vzdělávání. Budou přitom využity nejmodernější technologie a postupy pro uchování, lokální i dálkové zpřístupnění, prohledávání, extrakci a následné zpracování výstupů za podpory otevřených softwarových nástrojů. Hlavní roli přitom budou hrát jazykové technologie pro automatickou analýzu mluvené řeči a její následné zpracování automatickými metodami jazykové analýzy, neboť informační hodnota audionahrávek, případně audiovizuálních nahrávek vzpomínek pamětníků nejrůznějších událostí je především obsažena v tom, co na předmětných nahrávkách říkají. Následné zpracování pak bude podpořeno řadou softwarových nástrojů (modulů) pro studie vycházející z materiálů samotného a z jeho kvantitativních i kvalitativních charakteristik. Tyto nástroje umožní extrakci částí zdrojových nahrávek, jejich přepisů, grafů, tabulek a zajistí i vizualizaci kvantitativních výsledků. Tyto cíle budou naplněny vytvořením integrované softwarové platformy („virtuálního asistenta“) pro zpracování, anotace či obohacení („enrichment“) a zpřístupnění audio a videonahrávek. Předpokládáme i mezinárodní využití software vzhledem k jazykové nezávislosti řady plánovaných komponent.

„Malé“ a „velké“ dějiny českého/československého cestování a cestovního ruchu (1945–1989)

GA ČR 410/15-08130S, přidělené finance 3 998 tis. Kč, období 2015-2017

Projekt reaguje na vzrůstající poptávku po poznávání sociálních a kulturních aspektů života v éře bývalých komunistických režimů. Ve své konkrétní podobě je zaměřen na zmapování českého/československého cestování a cestovního ruchu v období 1945 až 1989. Ačkoliv v této oblasti již byly realizovány některé dílčí studie, stále chybí syntetizující práce, která by téma důkladně zpracovávala a zasadila je dobových rámců politických, hospodářských, sociálních a kulturních dějin. Projekt propojuje dvě badatelská hlediska: 1) makro perspektivu – prostřednictvím archivního výzkumu; 2) mikro perspektivu – prostřednictvím orálně historických interview. Získané informace budou uspořádány do výsledné syntetizující kolektivní monografie. Dalšími výstupy projektu jsou: mezinárodní konference a dílčí studie k tématu. Výstupy projektu významným způsobem přispějí k rozšíření a prohloubení poznatků o české a československé společnosti po 2. sv, válce, o jejím fungování, mocenských vztazích i individuálních zkušenostech jednotlivců (zde prostřednictvím reflexe tématu cestování a cestovního
ruchu).

Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945-1989

GA ČR 410/15-03754S, přidělené finance 4 184 tis. Kč, období 2015-2017

Náplní projektu je výzkum institucionálního a personálního vývoje, teoreticko-metodologických a epistemologických proměn a dalších důležitých aspektů (např. vztah ke státní a politické moci a ideologii) vědeckých oborů etnografie a folkloristiky vč. oborů příbuzných v českých zemích v letech 1945–1989. Výzkumná hypotéza vychází ze závěrů předchozích výzkumů z dějin vědy, podle nichž byla dynamika rozvoje vědeckých disciplín určována nejen oficiální linií hlavních výzkumných pracovišť, ale též tzv. „nikami“ české vědy (místy badatelské svobody), pracovišti a osobnostmi mimo dohled mocenského centra i hlavních ideologů vědy. Analyzován proto bude jak vývoj a dílo centrálních oborových institucí a na nich působících badatelů, tak bádání muzejní, tzv. aplikované ale též „neoficiální“ (disent, exil). Pozornost bude věnována mezinárodním vlivům na vývoj a internacionalizaci oboru. Metodicky projekt vychází z kombinace klasických přístupů k výzkumům dějin vědy (zejm. hermeneutická analýza textů, archivních fondů institucí, pozůstalostí badatelů) s metodami oral-history.

Historický kontext aplikovaného výzkumu v ČR v letech 1968 až 2009 jako východisko pro optimalizaci podpory výzkumu z veřejných zdrojů

TA ČR TB94TACR002, přidělené finance 1 390 tis. Kč, období 2015-2016

Cílem projektu je optimalizace nastavení principů dobré praxe v oblasti projektů VaV podpořených z veřejných zdrojů na základě využití znalostí a poučení z historického kontextu aplikovaného výzkumu v ČR.

Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace: životopisná vyprávění

GA ČR 410/11/1352, přidělené finance 8 998 tis. Kč, období 2011-2015

Cílem projektu by měl být pokus zmapovat v syntetizující podobě dějiny české společnosti posledních čtyřiceti let a to prostřednictvím analýzy a interpretace vzpomínek z historického pohledu klíčových sociálních skupin české (a potažmo československé) společnosti z pohledu komunistického režimu. Mělo by se tak stát jednak základním výzkumem (metodou orální historie) mentality a proměny názorů a postojů těch skupin obyvatel, jimž doposud nebyla věnována pozornost – především lidé pracující v oblasti služeb, představitelé vyššího hospodářského managementu, lidé zaměstnaní v oblasti agrárního sektoru, příslušníci tzv. silových složek státu (vojáci, bezpečnost a policie, hasiči) a dále pak reinterpretací a doplněním již získaných pramenných zdrojů realizovaných projektů: mladá generace, disent, funkcionáři KSČ, dělníci, inteligence.

Společenské aspekty chalupářské subkultury při studiu každodennosti v období tzv. normalizace

GA AV ČR B 800630704, přidělené finance 356 tis. Kč, období 2007-2009

Cílem projektu je analyzovat chalupářskou subkulturu, její vývoj a rozšíření v období tzv. normalizace, se zvláštním zřetelem na její vliv na každodenní život občanů v tehdejším Československu. Chalupaření je specifický fenomén, který se v Československu masově rozšířil v druhé polovině 20. století, můžeme jej charakterizovat jako všechny aktivity odehrávající se ve venkovském objektu, který původně nebyl postaven pro rekreační účely. Tato forma rekreace nebyla ovšem typická jen pro Československo, můžeme se s ní setkat také v ostatních evropských zemích. Letní sídla a víkendové chaty byly rozšířené například ve Francii, Švýcarsku, Španělsku či ve skandinávských zemích. V západní Evropě však mělo chataření a chalupaření jiné rysy než u nás. Hlavní rozdíl spočíval v jisté míře sociální exkluzivity charakteristické pro západní Evropu. V Československu si chatu nebo chalupu mohl pořídit i „průměrný“ občan a na rozhraní 70. a 80. let se dokonce jednalo o „nedostatkové zboží“.

Společenské a politické aspekty existence a rozvoje nezávislých hudebních žánrů a trendů v České republice od 60. let do roku 1989.

GA AV ČR A 800630604, přidělené finance 1 205 tis. Kč, období 2006-2009

Cílem předkládaného výzkumného projektu je rozšíření a prohloubení našich dosavadních poznatků o pronikání nových hudebních forem a žánrů (zejména rockové hudby) do českého prostředí, jejich zdejšímu šíření a obohacení o původní tvorbu od 60. let do roku 1989. Prioritním cílem je sledovat, jak tato hudba působila ve 2 (3) postupně dorůstajících mladých generacích a ovlivnila jejich životní styl a postoje v podmínkách totalitního režimu, který existenci této hudby ideologickými argumenty odsuzoval a mocenskými prostředky se snažil omezit. Záměrem navrhovatele je zároveň specifikovat, jak se vlastní vývoj této hudby spojoval v českém prostředí se sílícími tendencemi k nezávislému myšlení a projevům zejména u mladé generace.

Průzkum české společnosti v období tzv. normalizace. Biografická vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence

GA ČR 409/06/0878, přidělené finance 1 842 tis. Kč, období 2006-2008

Cílem předkládaného projektu bylo realizovat za pomoci orální historie rozhovory s příslušníky „méně viditelných“ vrstev a skupin českého obyvatelstva v období tzv. normalizace. Hlavní pozornost se soustředila na zkoumání vývoje a proměnu názorů a postojů dělnictva a inteligence k normalizačnímu režimu. V okruhu dělnických profesí byli narátoři vybírání z velkých i malých podniků různých průmyslových odvětví. Příslušníky inteligence, tj. vysokoškolsky vzdělané lidi, působící v povoláních, odpovídajících jejich vzdělání, se nalézali mezi učiteli, lékaři, vědci, umělci, pracovníky justice i někdejšími pracovníky managementu. Bylo přihlíženo také k regionálnímu k regionálnímu rozložení i generačnímu rozvrstvení těchto složek obyvatelstva. Shromáždění, archivování a následná analýza a interpretace těchto rozhovorů byla pokládána vzhledem k vyššímu věku narátorů za neodkladný úkol, pokud bychom nechtěli poznání nejnovějších dějin ochudit o jejich nenahraditelné zkušenosti. Celkem bylo v průběhu projektu realizováno 113 rozhovorů, z toho 61 z příslušníky dělnických profesí a 51 rozhovorů z příslušníky profesí inteligence. Z genderového hlediska see jedná o 59 rozhovorů s muži–narátory a 54 ženami–narátorkami.

Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Životopisná interviews.

GAČR 409/02/1156, přidělené finance 2 777 tis. Kč, období 2002-2004

Hlavním cílem projektu bylo získat životopisná vyprávění někdejších komunistických funkcionářů a disidentů. Při koncipování tematických okruhů, které byly narátorům navrženy, jsme se snažili, aby bylo možné nejen objasnit a přiblížit slovy narátorů jejich životní dráhu a názorový vývoj, ale dotknout se i cest a způsobů fungování komunistické moci, specifikovat místa a situace, v nichž se vytvářela politická rozhodnutí, případně způsoby komunikace mezi disidenty (opozičními skupinami) různého zaměření a působícími jak v centru, tak v jednotlivých regionech. Další úhel pohledu někdejšího funkcionáře nebo disidenta se pak otevírá orientováním jeho pozornosti na oblast každodenního života, využití volného času, rodinných a přátelských svazků a individuálních zájmů a koníčků. Tazatelé se zajímali o to, jak narátoři z obou vymezených okruhů trávili svůj „všední“ (pracovní i volný) den, jak prožívali svou každodennost, jak se jejich funkce či účast v opozici promítala do jejich osobního a rodinného života, ovlivňovala jejich mimopracovní vztahy a svazky, materiální úroveň a životní styl.

Studenti v období pádu komunismu v Československu – životopisná interview

GA AV ČR A 9063601, přidělené finance 893 tis. Kč, období 1996-1998

Studenti hráli při pádu komunismu v Československu klíčovou roli. Patřili ke generaci, která neprožila Pražské jaro a nebyla zatížena zkušeností jeho porážky a následující depresí a rezignací. Její vztah k režimu, ale i disentu ovlivňoval i generační faktor. Dosavadní bádání věnovalo úloze studentů pozornost, ale nedostatečně jsou vysvětleny jejich postoje a názory. Cílem projektu je analyzovat motivy a příčiny jednání této části této generace, její mentalitu, rodinné a sociální zázemí, hodnotovou orientaci, předchozí politickou angažovanost a zkušenost. Uvedené skutečnosti budou zjišťovány prostřednictvím rozhovorů asi se sto studenty, které obsáhnou celý jejich život.

Kulturní a společenské aktivity mladé generace a cesta k občanské společnosti

GA AV ČR A 9063901, přidělené finance 2 567 tis. Kč, období 1999-2001

Cílem projektu je zodpovědět otázku, jak společenské klima v Československu ve dvou desetiletích tzv. normalizace působilo na mládež, vymezit a analyzovat rozpory a tenze, které ji radikalizovaly v odporu k oficiální společensko-politické angažovanosti a přiváděly k alternativnímu podílu na chodu a vývoji společnosti. V kulturních, ekologických a sportovních aktivitách se spontánně shromažďovaly skupiny, jejichž činnost, postoje a vzájemné vztahy se stále více přibližovaly standardnímu pojetí občanské společnosti. Záměrem navrhovaného projektu je tyto ostrůvky svobody a nezávislosti mapovat, analyzovat jejich společné rysy a specifika a postihnout význam, který měly pro iniciování revolučních změn roku 1989.

Czech exulants and emigrés

The Burch Fellows Program, přidělené finance 10 000 $, 2001

Společný projekt COH a CHP (Collegium Hieronymi Pragensis v Praze), v jehož rámci bylo realizováno 29 rozhovorů s českými občany, kteří odešli během svého života do exilu (zejména po roce 1948 a 1968) a v průběhu 90. let se rozhodli vrátit zpět do Československa respektive České republiky.

Doplňkové publikační granty