Řešené projekty

Studentská generace roku 1989 v časosběrné perspektivě. Životopisná interviews po dvaceti letech

GA ČR 410/17-14167S, přidělené finance 3 960 tis. Kč, období 2017-2019

Projekt je pokračováním a rozšířením úspěšně realizovaného projektu Studenti v období pádu komunismu v Československu – životopisná interview (1999). Poprvé v historii podobných orálně historických časosběrných výzkumů můžeme vyjít z již dříve shromážděných rozhovorů. Prostřednictvím sledování změn ve výpovědích generace studentských vůdců listopadu 1989 bude možné zachytit nejen proměny subjektivního vnímání historických událostí, ale i případné širší posuny ve společenském diskursu vnímání minulosti. Výpovědi budou odrážet posuny a proměny společenských norem a paměťové politiky. Projekt přinese zásadní poznatky cílící na otázky proměn vzpomínání a paměťových procesů u konkrétní sledované skupiny. Konečné výstupy projektu jsou navrženy tak, aby se shodovaly s třicátým výročím „sametové revoluce“ roku 1989. Budou představovat významný příspěvek k chápání paměti tohoto klíčového data v novodobé historii České republiky a přinesou první rozsáhlou analýzu subjektivního vnímání post-socialistické éry.

Virtuální asistent pro zpřístupnění historických audiovizuálních dat

MK ČR, NAKI II DG16P02R019, přidělené finance 2 882 tis. Kč, období 2016-2019

Projekt, který je řešen ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou UK (LINDAT/CLARIN) a Národním filmovým archivem, je primárně zaměřen na vytváření metod (a souvisejících nástrojů, včetně software) pro dokumentaci a prezentaci paměťové kultury národa, jak byla, je a bude zachycována na zvukových a audiovizuálních médiích. Projekt spadá především do oblasti orální historie, vytvořené nástroje však budou umožňovat zpracování archivů audio- a videonahrávek pro následné zpřístupnění a využití jak ve vědeckém výzkumu, tak i ve vzdělávání. Budou přitom využity nejmodernější technologie a postupy pro uchování, lokální i dálkové zpřístupnění, prohledávání, extrakci a následné zpracování výstupů za podpory otevřených softwarových nástrojů. Hlavní roli přitom budou hrát jazykové technologie pro automatickou analýzu mluvené řeči a její následné zpracování automatickými metodami jazykové analýzy, neboť informační hodnota audionahrávek, případně audiovizuálních nahrávek vzpomínek pamětníků nejrůznějších událostí je především obsažena v tom, co na předmětných nahrávkách říkají. Následné zpracování pak bude podpořeno řadou softwarových nástrojů (modulů) pro studie vycházející z materiálů samotného a z jeho kvantitativních i kvalitativních charakteristik. Tyto nástroje umožní extrakci částí zdrojových nahrávek, jejich přepisů, grafů, tabulek a zajistí i vizualizaci kvantitativních výsledků. Tyto cíle budou naplněny vytvořením integrované softwarové platformy („virtuálního asistenta“) pro zpracování, anotace či obohacení („enrichment“) a zpřístupnění audio a videonahrávek. Předpokládáme i mezinárodní využití software vzhledem k jazykové nezávislosti řady plánovaných komponent.